Při přípravě na EET 2.0 se v DIS+ objeví pojem evidenční jednotka. Nemusí jít jen o kamenný obchod. Finanční správa tím označuje místo nebo způsob, prostřednictvím kterého podnikatel prodává zboží či poskytuje služby. Správné určení jednotky patří k prvním krokům před zahájením evidence.
Prodejna, stánek, web i práce u zákazníka
Podle návodu Finanční správy může být evidenční jednotkou stálá nebo mobilní provozovna, například přenosný stánek. Patří sem také internetová stránka či aplikace umožňující přístup ke zboží nebo službám a dopravní prostředek používaný při jejich dodání. U řemeslníka, který pracuje přímo u zákazníků a nemá takovou provozovnu, může jednotku představovat samotný podnikatel.
To ovšem samo o sobě neznamená, že se v každé uvedené jednotce musí evidovat každá platba. Nejdřív je třeba posoudit, zda vůbec jde o evidovanou tržbu. Například bezhotovostní úhrada e-shopové objednávky na dálku může mít odlišný režim než platba při osobním prodeji.
Co se o jednotce uvádí v DIS+
V části Evidence tržeb → Evidenční jednotky se zadává především druh jednotky a její identifikační údaje, například adresa provozovny. Uvádí se také převažující činnost a informace, zda v jednotce vznikají evidované tržby. Vlastní název jednotky je nepovinný; může podnikateli pomoci při orientaci. Systém následně každé jednotce přidělí identifikační číslo, které se používá v údajích o tržbě.
Praktický první krok
Sepište si, kde všude přijímáte platby: v provozovně, na trzích, na webu či přímo u klientů. U každého místa si pak ověřte, zda tam přijímáte evidované tržby. Do DIS+ je potřeba zadat alespoň jednu evidenční jednotku, pokud se vás povinnost týká. Při nejasnostech využijte úřední příklady a návod.
Mojeeet.org je nezávislý informační web. Oficiální služby a návody poskytuje Finanční správa.
